Zimní jizerky… (210)

[pá]
Odpolední/večerní/ příjezd. Odnošení miliónů věcí na chatu. Pak vínečko a na kutě.

[so]
Snídaně a výprava na oběd směr Královka a zpět. Většinu cesty šel Tomáš pěšky. Večer chvilku v jedné chatě, pak v druhé ve společnosti a v deset na kutě.

[ne]
Snídně a výprava na přehradu. Po návratu oběd a náročné balení a odnášení věcí do auta. Kolem páté jsme dorazili domů. … (Čti dál)…

novoroční Roverky…(209)

[pá]
v pátek, jsem to v práci zabalil kolem půl čtvrté a přesunul jsem se na Hvězdu. Kde jsem měl  v pět sraz se Šnekem. Tak dorazil s lehkým zpožděním cca čtyřicet minut.  A tak jsme se moc nezdržovali a vydali se na kemp. Zprvu cesta utíkala celkem rychle, ale to bych nebyl já a uhnul jsem moc brzo z cesty a ještě o jedno patro skal níž. Takže jsem kemp podešli a museli se vydrápat o patro zpět. Na kempu jsme pak už byli během okamžiku. Šnek se vydal pro nějaké dřevo a já rozdělal oheň. Pak už čaj a spěkáčky/párky. Zbytek výpravy měl dorazil něco po osmé, ale nějak se zadrhli na cestě a dorazili až v půl desáté. A to Tony, Klárka, Terka, Jakoubek a Kameňák.  Rozložili jsme se kolem ohně a dál už se jen vařilo a kecalo. Do spacáků jsme se odebrali kolem půlnoci. … (Čti dál)…

všednodennost na Týřovsku… (208)

[ut]
Slovo dalo slovo a vyrazili jsme s Kameňákem na všednodennost. Po práci jsem se přesunul směr Skryje.  Tam už na parkovišti vyčkával Kameňák. Tak jsem jen dobalil batoh a vyrazili jsme směr hrad. Hned jak jsem dorazili, vrhli jsme se na dřevo. Přeci jen tomhle čase je to základní činnost. Já se chopil sirek a rozdělal oheň/suchá tráva/.  Kameňák mezitím dotáhnul další dřevo.  To už oheň pěkně plápolal, tak jsme si uvařili čaj a vydali se pro další zásobu dřeva.  U ohně jsme poseděli tak do deseti. V mezičase jsme fotili a popíjeli čaj s rumem. Jak padla desátá, tak jsme se přesunuli do spacáků.

… (Čti dál)…

vodní vandr na Roverkách… (207)

[pá]
Slovo dalo slovo, a jelo se na Roverky. Po týdnu budování, to byla fajn změna. Sraz jsem měl s Kameňákem v Kralupech ve vlaku. Ano vážně jsme jeli na vandr vlakem, ač je to k neuvěření. Kolem páté jsme vyskočili z vlaku v Blíževedlech. A jak je už zvykem, začalo pršet. Proto jsme se přesunuli na zahrádku u kostela. Cestou jsme potkali dvakrát ty samé trampi . Než jsme zlikvidovali dvě piva a smažák tak přestalo pršet. A nám nic nebránilo vyrazit dál. Když jsme se dohrabali na Jezevce spustil se zase slejvák. Ale to už nám bylo jedno. Nad náma převis a oheň hřál. Co víc si přát. Pak už jen klasika, čaj a nějaké to jídlo. Do spacáků jsme zalezli kolem deváté hodiny. Celou noc pršelo…. … (Čti dál)…

Slovenské Rudohoří bez medvědů… (206)

Zápis jsem ukradl od kamaráda:

Vyráželi jsme po desáté hodině lůžkovým vagónem z Prahy. Cestu nám zpestřila lahvinka vínka a později v noci také ukázka jak se vylučují z přepravy cestující, kteří to s pitím oproti nám trochu víc přehnali . Bohužel důsledek toho bylo asi hodinové zpoždění vlaku a nebezpečí, že nám ujede autobusový přípoj ve Štrbě. Naštěstí, autobus měl také zpoždění, takže jsme se autobus krásně stihli a to doslova za pět minut dvanáct. Po dalším přestupu jsme se dostali do Čierného Balogu, odkud byl náš start.

Vyráželi jsme za mrholícího sobotního rána. V Čiernom Balogu jsme se si prohlédli na místním nádraží lokomotivu a vagóny Černohorské úzkokolejky a poté zahájili výstup na hřeben. Výstup nám zpestřila prohlídka Lesnického skanzenu Vydrovo, kde je možné dozvědět se něco o lesnictví a lesní technice. Cestou skanzenem nás doprovázela úzkokolejka, která vede z Čierného Balogu do skanzenu. Po výstupu na hřeben začalo pršet, tak jsme se na oběd schovali pod velký smrk, kde jsme se naobědvali. Když přestalo pršet vydali jsme se směrem na východ po Rudné magistrále. Šli jsme po kraji lesa a po levé straně se nám otevíraly krásné výhledy na okolní kopce a domky. Večer vysvitlo krásně sluníčko a našli jsme místo na spaní s ohništěm, odkud jsme měli krásný výhled do okolí. … (Čti dál)…