Na Masarykovo nádraží jsem dorazil tak 20 minut před odjezdem vlaku. A byl jsem tam sám skoro až do odjezdu. Naštěstí se tak 10 minut před odjezdem ukázal MartinD a obě EME. Zato Honza a Martin se ukázali skoro těsně před odjezdem. Fofrem jsme nakoupili lístky(já zjistil pravé jméno jedné z EME). A švihali jsme fofrem na nádraží. Jen co jsme vlezli do vlaku, všimnul jsem si, že vedle stojí vlak a odjezd má úplně stejný jak ten náš. Nakonec jsme zjistili že ten druhý vlak je ten náš a na poslední chvíli jsem se přesunuli. Někdy v půlce cesty k nám přistoupilo tak 20 malejch skautíků a bylo po klidu. No byli horší než mateřská školka. Vystoupili těsně jednu zastávku před námi, takže jsme si aspoň jednu zastávku užili v klidu. Vystoupili jsme v Blatnu a vydali se po č.z. na Jelení skok, kde jsme se utábořili. Jelikož bylo krásně tak ani jednoho z nás nenapadlo postavit přístřešky. Což, jak se v noci ukázalo, byla osudová chyba. Najedli jsme se a šli v klidu spát. V noci začal šílenej slejvák a na nás nezůstala nit suchá. Ráno jsme zjistili škody a začali sušit co se dalo a vydali se po č.z. do Tisu přes Sklárnu a dále do Rabštejna. Zlehka jsem si prohlédli Rabštejn a vydali se na jídlo do „slavného“ ranče Havraní kámen. Na jídlo jsme zde čekali skoro dvě hodiny a byla tam děsná zima. Tam se EME rozhodli, že mají všechno mokré a že jedou domů stopem. My jsme se vydali podél řeky dál. Honza nadšeně přebrodil řeku a snažil se nám vsugerovat, aby jsem brodili také, což se mu nepovedlo. Naše rozhodnuti nebrodit nechápal a tak se vydal po druhém břehu řeky sám. My tři jsme se vydali po našem břehu, je pravda, že jsem cestou překonali pěknej krpál(cca 30stupňů). Když jsme se vydrápali na vrchol kopce napojili jsme se na m.z. a vyrazili do vesnice Brdo. Odtamtud jsme se vydali do Františkova mlýna a dál po louce do Čoubova mlýna. Již zdálky jsme viděli Honzovu svíčku(debatovalo se jestli je to okno, oheň nebo svíčka). Vylezlo zněj, že už tam čeká skoro hodinu. Tak po hodince hledání jsme konečně našli místo na přespání a předešlé zkušenosti jsme postavili přístřešky a šli spát. Jen co jsem usnul zabušil na mně MartinD kde že mám ten igelit, že děsně prší. Igelit jsem mu dal a vesele spal dál. Ten den se konečně počasí umoudřilo. V děsném vedru jsme ten den dorazili do Plaz, kde jsem udělali zastávku v hospodě. Nějakých 6 km odtamtud jsme přespali. Dále jsme pokračovali podél řeky až k Liblínu odkud jsme se vydali na hrad Krašov. Ten jsem ovšem v děsné tmě nenašli a utábořili. Ráno jsme zjistili že jsme tak 400 metrů od něj. Poslední den jsme šli a šli pořád po silnicích. Dorazili jsem do Kožlan odkud jsme vlakobusem dojeli do Čisté a odtamtud vlakem do Prahy. ps: vznikli zde dvě přezdívky. Já jsem obdržel přezdívku Kartáč a MartinS zase Saigon. Jelikož se už pár lidí vyzvídalo jak přezdívky vznikli tak tak tady je vysvětlení. Kartáč no protože mám fousy(byli jsme tam dva Honzové) a Saigon protože Martin mel boty a bundu od větnamců (byli tam dva Martinové). ač jsem na Hradě Krašov nebyl tak jsem našel pár fotek.

Popis cesty:
Blatno => č.z. =>Jelení skok(spaní) => č.z. =>Tis =>č.z. =>sklárna =>Rabštejn =>Ranč(Havraní kámen -1,5hodiny jsme čekali na jídlo) =>(zde jsme se rozdělili na 1 a 3 lidi, kvůli brodění řeky).
1) z.z =>Horův mlýn =>Železný hamr =>Kozlův mlýn => Č. hať =>Čoubův mlýn.
3) podél řeky =>u bunkrů nahoru (cca 25stupňů stoupání) =>m.z. =>Brdo =>polní cesta =>Fr. mlýn => cesta přes louku => Čoubův mlýn
=>přespání u chat =>z.z. =>Mladotice =>od Koz. zámku po kolejích =>Plazy(žst) =>č.z. =>Klášter(hospoda) =>Nebřeziny =>z.z. =>u mostu přespání =>Liblín =>po silnici =>Kozojedy =>Brodeslavy(hospoda,majka) =>bloudění lesem =>m.z. =>Berounka(spaní) =>Krašov(hrad) =>m.z. =>Černíkovice =>Kožlany =>vlakobus =>Čistá =>vlak směr Rakovník =>Praha

No teď už o cestě. Já osobně jsem vstával něco kolem půl páté. Řeknu vám vstávat v sobotu tak brzo ráno je děsný. Ale nedalo se nic jiného dělat. Cestou vlakem ke mně přistoupil Petr a frčeli jsem do Prahy. Kde už měla čekat Darča. Ale nějak se opozdila takže jsme nakoupili lístky a čekali pod hodinama. No naštěstí to stihla.Z Prahy jsme jeli krásným dýzláčkem. Hned po nastoupení do vagónu jsem získal psa(vlčáka). Ale jen do doby než se mu vrátil páníček. Cesta rychle ubíhala ikdyž jsme dost často stavěli. Do Rakovníka jsme dorazili skoro načas. A kodrcali se dál ještě menším dýzláčkem. Po tříčtvrtě hodině jsme se už začali přibližovat k Jesenici což byl orientační bod kdy vystupovat. To jsme se už začali připravovat na vystup ve stanici Krty. Počasí nám ohromně přálo. Byla mlha že nebylo skoro vidět nakrok. To jsem ještě pořád věděl kde jsme. Vydali jsme se směrem k místu kde býval letní pionýrský tábor. Po prozkoumání okolí jsme usoudili, že zde žádný tábor nestál minimálně dva roky. A odtud začalo naše bloudění po Krtských lesích. Zásadní problém byl, že za těch skoro deset let co jsem zde nebyl přibylo v lese tolik cest že jsem po prvních stovkách metrů jaksi ztratil směr k lomu. Darča a Petr to nesli hrdině a bloudili se mnou. Občas jsem je na dost dlouho ztratil z dohledu, ale vždy jsme se zdárně našli. Po hodince bloudění jsem našel první orientační bod a to malý lom kde býval indián. Tam jsme vyrušili stádo laní, které pak zběsile uteklo lesem. Už jsem si byl skoro jistý, že jsme už skoro u lomu. Ale myslet znamená h….. vědět.
Lom jme jaksi nenašli. Tak jsme se vydali směrem k rybníkům. Cestou jsme přebrodili potok a prozkoumali docela pěknej tábor. Tak jsme si pod přístřeškem dali svačinu. Zapomněl jsem podotknout že lilo jak z konve. Petr po jídle prozkoumal taborouvou bránu. Po svačince jsme se vydali dále k rybníkům. A odtamtud dále směrem Krty, teda skoro směrem. Vzali jsme to lesem a našli dalších pár kilometrů. A zdárně dorazili do Krt. Jelikož bylo teprve tak 15:30, tak jsme se usídlili kde jinde než v hospodě. Tam jsme vydrželi do 16:45 při konzumování grogú, bavoráků, čajů a utopenců. Na to jsme se vydali na nádraží a vyčkávali na příjezd vlaku. Naštěstí přijel načas. V Rakovníků jsme měli čas tak jsme prozkoumali dalekohledem místní bazén a nakoupili sušenky v bufetu. Do Prahy jsme dorazili akorát a stihli jsme půl devátou a frčeli k domovu. No myslím že to byl zajímavý výlet a určitě se vrátím lom najít. A