oběd na Roverkách (198)

[So]
Snad poprvé jsme odložili Tomáše k babičče a nevyrazili na nákup či podobnou akci. A zato jsme vyrazili do lesa na „oběd“.  Roverky jsou nejblíž, tak jsme se vydali tam.  Z Hvězdy přes pár kempů na Swamp, kde jse si uklohnili fazole. Poleželi na sluníčku a vydali se zpět do civilizace. … (Čti dál)…

konec světa na Ralsku… (195)

Slovo dalo slovo a v neděli odpoledne se jelo fotit na Ralsko.

[ne]

Skoro jako vždy jsem dorazil na místo srazu jako první. Je pravdou, že když jsem odbočil na místo srazu tak jsem se celkem leknul.  Z asfaltky se rázem stala cesta skoro polní, po které vedla jen červená turistická značka.  Tak jsem zaparkoval na místě kde končila cesta a začínal les. Tak patnáct minut po mně dorazil Kameňák. Po té co si přeházel věci do batohu jsme zavolali Šnekovi, kde že je. A on nám radostně ohlásil, že teprve vyráží z Rumburku a jede sám. Měl totiž přitáhnout další tři lidi/foto-outdooráky/. Tak jsme nelenili a vydali jsme se pomalým tempem na vyhlídku, kde jsme chvilku fotili poslední zbytky slunce. Po Šnekovi ani vidu ani slechu, tak jsme mu opět zavolali a on zrovna parkoval dole.  V rámci úspory času jsme sešli z vyhlídky zpět na cestu a vyhlíželi ho. Když jsme už přemýšleli, že se vydáme napřed ukázala se na cestě postava Šneka.  A tak se mohlo vyrazil do kopce. To jsem ještě netušil jak dlouho se potáhneme na vrchol Ralska. Než jsme uviděli vrchol, obešli jsme Ralsko snad 3x dokolečka a nastoupali snad 300m. Když jsem konečne uviděl zdi, oddechnul jsem si. Moc jsme nelenili  a přesunuli se i s bagáží na vyhlídkové místo a nacvakali pár fotek. Během focení nás celou dobu ožírali poletující útoční  mravenci. Jen co dosedli na člověka tak se zakousli. Pomalu se začalo smrákat, tak jsme se vydali najít místo na přenocování. … (Čti dál)…

Jizerky s Lišákem… (193)

[pá]
Kameňák měl desivé zpoždění a tak jsem vyrazil napřed. Wozidlo jsem zanechal na Hasmance a vyrazil do kopců na kemp sám. Byla to krása, nemusel jsem nikoho dobíhat a šel jsem si vlastním tempem.  Když jsem se dohrabal na kemp, našel jsem tam jen bagáž. Tak jsem se posadil na lavičku a vyčkával jsem. Po chvilce se obejvil Lišák a další. Dal jsem si s nima na uvitanou malého panáčka a debatil.  Několik  hodin po mně dorazil i Kameňák. Následoval oheň, koláčky rozpečené na ohni a povídání do noci. … (Čti dál)…

všednodenní výprava českosaská (192)

[Po]
Po práci,  jsem sednul no mého wozidla a vydal se směr server.  U hospůdy kde jsme měli sraz, už posedával Kameňák s Višňákem. Tak jsem přisednul dal si kofolu a počkal až dojedí.  Pak dojel i Šnek.  Zaplatili jsme a přesunuli se na kemp. Nasledovalo něco málo budování, ohníček a spaní. Kameňák s Višnákem zůstali pod střechou a já s Šnekem jsem se zavěsili o pár poschodí vejš do hamak. … (Čti dál)…

Českosaská kolonizace (189)

[po]
Jelikož to s vandrem o víkendu vypadlo bledě, padnul návrh všednodennosti. Slovo dalo slovo a v pondělí po práci jsem nastartoval vozidlo a vyrazil. S malou zastávkou v brodě, jelikož jsem zapomněl doma návleky. Zprvu jsem si říkal, že bez nich přežiju, ale situace ukázala že ne. V Rumburku jsem zaparkoval u Tesca a vyčkával na opožděného Šneka. Jen co dorazil, naházeli jsme jeho věci do kufru a vydali jsme se na nákup proviantu. Poté už jen cesta do Kyjova. Kde jsme nechali vozidlo a vyrazili do skal.  Cestou jsme nabrali vodu do nového vaku. Když jsem tu šílenost přidělal na tele. Myslel jsem že ho ani nezvednu. Přeci jen 5kg vody je znát. Naštěstí jsme ten den už moc nešplhali a po vrstevnici jsme se přesunuli k  Kameňákovi, který už na nás čekal na smluveném místě. Prohodili jsme pár slov a vydali se k našemu nocležišti. Cestou nás Kameňák nalákal na focení západu slunce, z kterého nic nakonec nebylo. Jelikož se nám sluníčko schovalo dřív než jsme se vyškrábali na vyvýšeninu. Proto jsme nechali Kameňáka Kameňákem a šli jsme bydlet. Pak už klasika, dřevo, oheň, čaj a jídlo.  Kolem desáté jsme se přesunuli do spacáku. A já konečně otestoval můj nový péřák od Rakonsaje. … (Čti dál)…