Večtvrtek jsme se s Termitem dohodli, že pojedem na vandr do Jizerek. A tak se taky stalo. V pátek jsem to vzal z práce přímo na hlavák. A ta jsem čekal. Během maximálně pěti minut se ukázaly opět známé jehovistky. Po chvilce zjistily, že mne přesvědčovaly už před nedávnem a vzdaly to. Chvilku na to se ukázal Termit a tak jsme se přesunuli na nástupiště. Čekala nás předlouhá cesta vlakem a vlastně i autobusem. Jelikož v Liberci byla výluka. V Hejnicích jsme vystoupili až kolem pul deváté. Vydali jsme se po značce do Lesní restaurace, ale byla zavřená a tak jsme se vrátili do hospůdky U Tetřeva. Ač se nám zdála dosti divná, příjemně překvapila a tak se nám zapsala do paměti, že se tam zcela jistě vrátíme pri příští návštěve Jizerských hor. Po spořádání kuřecích proužku s nivou jsme se vydali dál ke Kamenáči. Ač jsme se rozhlíželi o 106, tak jsme orientační bod přešli. Takže jsme nakonec zalehnuli v lese. Je pravdou, že jsme kemp hledali něco po půlnoci s jednou baterkou. Což bylo dosti obtížné. Mysleli jsme si, že spíme daleko od značky… ale jen mysleli.

Ráno, jsme totiž zjistili, že spíme maximálně sto metrů od cesty. Ale i tak se nám spalo božsky. O tom svědčí fakt, že jsme se vzbudili až skoro v deset. Zabalili jsme věci a vydali se hledat kemp. Po pár metrech jsme našli ono znamení a tak jsme přešli potok a během chvilky jsme byli na Kamenáči. Když jsme se dostatečně pokochali srubem tak jsme si dali konečně snídani. Po tomto úspěchu jsme se vydali najít I bájný Island. Po chvilkovém hledání jsme I ten našli. Termit byl sice zklamaný, ale mne se kemp líbil. Nad byl ze skal krásný výhled. Ze skal nad Islandem jsem zahlédl v dálce zvláštní stavbu na skále ve vzdálenosti pět set metru. Tak jsme  neprojektovali pozici boudy a vydali se ji najít. Což se nám bez problému povedlo. A byli jsme moc nadšení, že jsme to našli na první pokus. Dál naše kroky vedly do hospody U Kozy, kterou jsme znali jen z knížek. Sice to tam bylo pěkné, ale celkem drahé. Tak jme moc neudržovali a vydali se na nedaleké Ontario. Na kterém jsme měli v plánu přespat. Na kempu nikdo nebyl a tak jsme tam zůstali. Nanosili dosti dřeva a dali se do vaření večere. Já jsem si dal placky se sýrem a čaj. Co si dal Termit si už nevzpomínám. Jak se začalo smrákat, tak se objevily první světlušky. Do úplného setmění jsme seděli u ohně a kecali. Jen tak namátkou jsem se zmínil, že ty světlušky co létají jsou samečci a samičky lezou po zemi. Což mně Termit nějak nevěřil tak jsem mu ukázal důkaz, jak to světlušky „“dělají““ 🙂 Chvilku na to jsme vyšplhali na střechu bunkru a šli spát.

V neděli jsme vstali celkem brzo, posnídali a vydali se na vlak. Jelikož v Oldřichově byla zavřená hospoda a byl čas tak jsme došli až do Mníšku. Tam jsme si dali pivo a zmrzlinový pohár. Pak už jsme se jenpřesunuli na vlak a hurá domu.