[pá] V pátek  jsem to v práci ukončil chvilku po třetí a přesunul se do Rumburka. Cestou jsem nabral zpoždění a tak jsem se nakonec ke Šnekovi dokodrcal skoro v šest. K mému překvapení tak čekal Will. Byl služebně v Lípě a tak se k nám přidal alespoň na jednu noc. Takže finální počet byl čtyři lidi.  S mezi zastávkou v Doubici jsme se přesunuli na Mezní louku. Tam už bylo liduprázdno.  Odtud jsme se ještě za světla vydali do skal. Na místo našeho noclehu jsme se dostali za šera. Sice to byl kousek, ale mně to připadalo jako věčnost. Odhodili jsme zavazadla a rozdělali oheň. První odpadla Renča a zbytek vydržel u ohně a kytary do dvou hodin ranních.  Spalo nádherně i bez karimatky…

[so] Ráno jsme se vyhrabali ze spacáků kolem deváté. Nejaktivnější byl Will, jelikož pospíchal domů. Když jsme vylejzali ze spacáků on už měl skoro sbaleno. Na liháčkách jsme si uvařili čaj a začali pomalu snídat. Něco po desáté jsme se rozloučili s Willem a začali též pomalu balit. Cestou dál jsme zaskočili na Rysí kámen a pokračovali dál do bývalé osady Zadní Jetřichovice. Někde v půlce cesty jsem si ochočil dvě kachny, ale o tom určitě napíše víc Šnek. U Zadních Jetřichovic  jsme se na skoro hodinu svalili do trávy na sluníčku. Jen šílenec Šnek se mezitím vydrápal na skálu nad loukou. Dál už to byla pohodlná cesta na Vosí Vrch. A pak to začalo …. stoupání na Eustacha.  Když jsme se vydrápali nahoru byla další pauzička. Pak už jen po značce do Doubice.  Kde jsem si v hospodě u JEF-a dali smažák. První a poslední v téhle hospodě. Krokety gumové, sýr nic moc.  A jako třešnička k tomu ještě smrděl septik. Jediné zpestření byla diskuze co bydlí v té veliké voliéře. Nakonec se ukázalo, že papoušci.  Já tipoval velká myš/osmák/, Šnek a Renata kuna. Po zaplacení jsme se rozloučili s Renatou a vydali se dál sami… Pohodovým tempem jsme došli za světla pod převis a vyčkali tmy. Poté zapálili malinkatý ohníček a uvařili čaj. Do spacáků jsme zalezli kolem jedenácté. K usínání nám český rozhlas povídal povídku Ti Dva…. od Kapitána Kida.

[ne] I zde se spalo jak v bavlnce. Ráno mně vytáhlo ze spacáku až sluníčko. Opět čaj jen na liháčku. K snídani zbytky chleba, sýra a paštiky. A hurá do skal.  Cestou jsme se moc nezastavovali, jen snad na chvilku u Klenotnice a  v jednom údolí, kde jsem bádali nad nastavením foťáků. Do Kyjova jsme dorazili kolem půl dvanácté. Odvoz na nás už čekal. V Hospodě Na Fakultě jsem si dali bramborové knedlíky se zelím a vyrazili zpět do Rumburka. Tam jsem chvilku poseděl u čaje a poté se vydal k domovu.

ps:  smrad jako u JEF-a…. , asi se něco stalo, ale nepadla na mně Z NEBE ani kapka…., Šnek byl vykonat potřebu v lese…..

ps2: vzpomínali jsme na tebe Kameňáku 🙂

DTB:30km,3A,slunečno…

jiny pohled na vandr  je zde …