No jak začít. Už nakládaní lodí a posádky bylo docela zajímavé. Ale abych nepředbíhal. Po dosti silné anabázi se mi nakonec povedlo získat háčka a to Grétku z trampské konference. Ani jsem se nenadál a bylo tady úterý, čas odjezdu. Út:Kolem čtvrté jsme naložili Grétku a vydali se na barák pro vozejk a moji loď. Po lehké opravě vozejku jsme naložili moji loď a vydali se do Úval pro druhou loď. A vyrazili do Smrčné. Ale během cesty se zjistilo, že Davy přijede o trošku později do Havlbrodu tak jsme přesunuli start do Okrouhlic(cca o 10km zpět). Když jsem přesouval místo startu, tak už zbytek výpravy seděl ve vlaku do Smrčné. Takže se rychle přesunuli do jiného směrem na Okrouhlice. Tam jsme s loděma dorazili okolo půl deváté a začali nahánět zbytek výpravy. Po pár telefonátech jsem se konečně shodli kde budeme tábořit a po pár minutách se našli pod mostem. A odtud jsme se přesunuli na nedalekou louku, kde je dočasné tábořiště. St.: Ráno jsme vstali kolem deváté a posnídali. Po snídani jsme zabalili věci do loďáků a barelů. Darča s Petrem tradičně přebalili barel 2x, jelikož se nevědělo kde je Petrův mobil. Pak jsme hodili lodě na vodu a začali s tréningem háčků. Když jsme skončili tréning, zjistilo se že Petrova loď jako obvykle leče. Chvilku po vytažení lodí na břeh se ukázal Davy. To bylo tak půl druhé. Naložili jsme lodě a vydali se na cestu. To nás čekala asi nejhezčí, ale také nejsložitější část cesty. A to byla Strořidla. Ty jsme spíš prokodrcali než propluli. Ale stálo to opravdu za to. Překrásná příroda a hromady peřejí. Podle kilometráže II+. Do kempu ve Stvořidlech jsem do razili kolem páté. A dali jsme se do sušení Petrovi lodi aby’jsme ji mohli zalepit. Poté jsme rozdělali oheň a uvařili večeři. Hned po večeři jsme se přesunuli do přilehlé hospody kde jsme vydrželi do pozdních hodin. Čt.: Brzo ráno(10-tá) jsme posnídali a vydali se na další úsek který měl skončit v kempu U vlka. Cestou jsme většinu jezů přetahovali a myslím jeden sjížděli. Do tábořiště jsme dorazili těsně po páté. Háčkové se vydali do nedaleké studánky po bílých značkách pro vodu. A následovalo zase lepení lodí. Tentokráte ale úplně všech. Pá.: Hned ráno po snídani se naplánoval další úsek a to do Zruče nad Sázavou. Cestou jsme udělali zastávku v kiosku u Mlýna v Budčicích. Kde jsme si dali guláš, hranolky a pivo. A pokračovali dál po řece. Jelikož první dvě lodě v zápalu jízdy přejeli kemp v Zruči. Museli jsem hledat náhradní řešení. Po marném pokusu vrátit se proti proudu, jsme zaparkovali pod mostem, kde jsme aspoň koupili jídlo a ředidlo. A pokračovali dál v cestě. Po prvním marném pokusu o utáboření v přítoku Želivky jsme se nakonec utábořili tak dva kilometry pod ním v bývalém dětském táboře. Cestou se ještě Ivka,Petr a Davy stačili vykoupat v Horce na jezu. Do tábořiště jsme se nakonec dostali až kolem sedmé večer. Z mého pohledu to bylo asi nejhezčí tábořiště ve kterém jsme za celou cestu byli. Tam jsme si udělali konečně pořádnej oheň a vydrželi zase do pozdních hodin. So.: A zase zabalit a hurá na další úsek. Až na malou zastávku v Soběšíně na smažák se nic moc nestalo. Je pravda,že tábořiště kde jsem byli nestalo za moc. Vlastně skoro žádná tráva a spíš jen udusaná zem. Večer se zašlo přes most do hospody kde jsem já a Grétka vydrželi do půlnoci. Zbytek se prej vrátil tak hodinu po nás. A podle ranní reportáže byla nejveselejší Ivka. Ne.: Co se dá dělat, nastal nám poslední den. Vyfotili jsem jedno společné foto a vydali se do Ledečka, kde chtěl Davy naložit loď. A nebyl by to poslední den kdyby se někdo necvaknul. Jo jo byl to Petr s Darčou. Stačil jeden špatný náklon v peřejce za šlajsnou a bylo o zábavu postaráno. Naštěstí všechno pochytali. Teda až na jednu konzervu, která ne a ne chtít plavat. Po vysušení lodě jsem nerušeně dopluli do Ledečka a pomohli Davymu s lodí na nádraží. V Ledečku se Darča s Ivkou vydali pěšky do Budína. A já, Grétka a Petr(sigl) jsme se po řece spluli do Budína. Když jsme tam dojeli tak tam už pěší část byla a čekala na jezu. Petra, Darču a Ivku odvezl do Úval jeho děda. A já s Grétkou jsme si do osmi počkali na mého tátu. Naložili jsme lodě a vydali se domů. Doma jme vyložili naši loď a Petrovu přesunuli na feldu. Po vyložení věcí v Úvalech jsme ještě hodili Grétku domů a frčeli zpět domů. To už v radiu hlásali skoro jedenáctou hodinu.Asi největší zážitek mám ze Stvořidel. Jen to chtělo o trochu víc vody. Jinak byl označil akci za velmi zdařilou …..

„