Rumburk/Toulavá písnička/ s Hlubokým Nedorozuměním (11)
Tento víkend jsem měl sjíždět řeku, ale nějak z toho sešlo tak jsem operativně změnil plán a vydal jsem se s h.nedorozuměním na Toulavou písničku do Rumburku.. Když jsem vyrážel z práce, bylo ještě sucho. Ale poté co jsem vylezl na PrPo z metra se řádně rozpršelo. Tak jsem dorazil promoklej a s menším zpožděním kolem pátý k Petrovi. Po krátké debatě jsem naložili věci do auta.Cestou jsem nabrali Janu a vyrazili do Rumburku. Protože byla Jana zdejší, tak nechala plánek místa v kufru. Což nesl Klokan velmi těžce. Jelikož jsme projeli celý Rumburk skrnaskz dorazili jsme do DDM když už dohrávala předposlední kapela. Takže jsem se rozhlédli po areálu, já si sednul do první řady a poslouchal. Velké překvapení bylo když po dohrání poslední písničky pořadatel vyhlásil jako vítěze Hluboké Nedorozumění a cena byla „hadrový pták“. Poté jsme se přesunuli do nejbližší restaurace, kde se hrálo a zpívalo skoro do půlnoci. Když nás z oné restaurace vyhnali tak jsme se přesunuli do DDM. Tak jsem v družném hovoru vydrželi do půl čtvrté. To už bylo světlo a venku řvali ptáci, ale my šli spát. Oficiální hraní naštěstí začínalo až ve dvě odpoledne, takže jsme vstávali až kolem půl jedenácté. Jelikož měl v půl jedenácté přijet Martin, tak jsem se poklusem přesunul na nádraží. Ale jaksi jsem ho tam nenašel. Myslel jsem, že prostě nepřijel protože bylo hnusné počasí. Jak se později ukázalo, přijel ale autobusem a potuloval se tak do jedné po Rumburku. Pak se jen vyčkávalo druhé hodiny, jelikož vítěz „volné scény“ měl hrát jako první. Po vystoupení konstatoval Klokan, že včerejší pařba byla znát. A to samé prý nepřímo řekl i pořadatel. Pak se z nás stali diváci a sledovali jsem ostatní kapely a popíjeli pivo. Je pravda, že pivní komín rostl úchvatnou rychlostí. Malou občerstvovací přestávku jsem si udělali jen když hrál František Nedvěd ml. jehož vystoupení bylo „jak to říct zvláštní“. Bylo to asi dáno tím, že se snažil napodobovat staré Nedvědy. Hned po jeho vystoupení následovala fantastická trempská přehlídka. Kdo neviděl, o moc přišel. Kolem desáté hodiny nastoupil šoumen Braxa. A vydržel hrát s Bafalem až do půlnoci. Potom jsem se přesunuli zase do DDM. Tam se hrálo a klábosilo skoro do rána. Já osobně jsem šel spát mezi posledními kolem půl páté. Ráno jsme se vzbudili kolem jedenácté, posbírali věci a dali je do auta. Pak následoval oběd v restauraci. Kterou jsme nazvali „U rychlíka“, jelikož jsem na jídlo čekali skoro hodinu. Po obědě jsme se přesunuli na hřiště, kde h.n. ještě tak hodinku zkoušelo. Směrem ku Praze jsem vyrazili před pátou. A dorazili tam před sedmou, takže jsem naštěstí stihnul půl osmou.