Hned od začátku probíhala cesta velmi zajímavě. Vlak jsem stíhal jen taktak. A to jsem z práce vyrazil už v půl třetí. Z Brodu jsem vyjížděl v 15:25. Samozřejmě měl vlak zpoždění a odjížděli jsme skoro ve třičtvrtě. V Rostoklatech přistoupil do kupé podivnej děda a asi se doma vykoupal v tygří masti. Smrad to byl děsnej. Málem bych zapomněl, původně nás mělo jet 6, ale Ivka mi v pátek odpoledne poslala sms-ku, že jedou jen holky a já, což by mělo čítat 4 lidi. Když jsem se kolem půl šesté konečně dokodrcal na hlavní nádraží. Tak jsem zjistil, že jedem jen tři. Jelikož třetí účastnice prostě nepřišla. Po telefonátu jsme zjistili, že prostě odjela jinam a ani se neuráčila nám to sdělit. No tak jsme si zakoupili lístky a vydali se na perón. Jen co jsme si sedli tak se dal vlak do pohybu. A my se vydali sním do Ústí u Staré Paky. Cestou jsem museli třikrát přestupovat. Díky velké výřečnosti Moniky, jsme vždy přestoupili včas a dobře. Kolem půl desáté jsme konečně dorazili do chalupy. No chalupa je slabé slovo, spíš by se hodilo velkostatek. Po prohlídce obou pater chalupy, jsme se navečeřeli a začali plánovat zítřek. Po hodinové debatě jsem se konečně dobrali k finální verzi trasy. Protože už bylo kolem půlnoci a my museli vstávat před sedmou. Přeci jen jsme si chtěli trošku pospat pře zítřejší cestou. Ranní vstávání nebylo tak strašné jak jsme všichni čekali. Zabalili jsem si věci, posnídali jsme a rozběhli jsme se na vlak, který už houkal za námi.Ivka se hrozila, že nás vlak přejede, ale nakonec jsem vlak stihli. Dojeli jsme do Libuně a tam jsme přesedli na vlak do Jinolic. Odtamtud jsme se už pěšky vydali do Prachova. Kde byl vstup do Prachovských skal. Tak jsme si zakoupili lístky a vydali se do skal.
Ves skalách jsem vydrželi chodit až do tří hodin stylem z vyhlídky na vyhlídku. Prošli jsem malou i velkou trasu a vydali se do Libuně. Cestou jsem docela slušně zmokli. V Libuňi dostala Monika nápad, že půjdem dál. Protože vlak měl jet až za hodinu a půl. Asi po půl kilometru jsme se ale museli vrátit, protože Terinka(jezevčík) už dál nemohla. Po návratu jsme zaparkovali ve zdejší hospodě a vyčkali na příjezd vlaku a odfrčeli zpět do Ústí. Po návratu na chalupu se vydala Monika s Ivkou vyžebrat pár brambor na buřt-guláš. Což se jim povedlo a dali jsem se do vaření. Ze začátku jsem jim do vaření jen kecal, ale ke konci jsem se na to už nemohl dívat a vrhnul jsem se do vaření také. Což byla zásadní chyba, protože Monika konstatovala, že příště vařím já když mi to tak jde. Ivka po večeři přivedla svoji 15-letou kamarádku ze sousední chalupy. Občas jsem docela zíral, co měla za názory. No po dvou lahvích vína odešla zpět protože jí už naháněli rodiče. Tak jsme otevřeli dvoje broskve a přilili půlku vodky a pustili se do konzumace. Zdálo se nám to málo tak jsem přilili ještě čtvrtku a jedli dál. No prostě kdo neviděl, nepochopí. Asi kolem 2-3 jsem naše řádění ukončili a šli spát. V neděli jsem vstali kolem 9 hodiny. Nasnídali jsme se a poklidili chalupu a vydali se na vlak. Cestou jsme se ještě koukli na překrásnou stodolu a odjeli v 11 do Staré Paky. Kde Monika na poslední chvíli stačila ještě koupit lístky. Během jízdy jsme pojídali brambory, co Monika ráno uvařila. Do Prahy jsme se dostali kolem druhé a rozjeli se do svých domovů.