vandr na Křivoklátsko (150)
[PÁ]
Tak po čase jsme se konečně dostali jen s Radkou na vandr. Jelikož jsme už několikrát chtěli vyrazil ke Skryjím, tak jsme se vydali právě tam. Autobusem jsme se svezli do Berouna, kde jsme jen taktak stihli přípoj do Skryjí. Ze zastávky jsme to vzali po značce až k jezírkům. Tam se nám to moc líbilo, ale vydali jsem se dál hledat místo na nocleh. Po delším hledání jsme nakonec ulehli na velké louce pod stromy. Uvařili jsme si čaj a pomalu se uložili do spacáků. A v ten okamžik jsem udělal radikální chybu a hodil přes nás jen tak celty. Jo za blbost se draze platí. V noci začalo zatraceně pršet a pohozené celty to nějak nezvládly. Takže jsem v noci zápasil s tím aby jsme zmokli co nejméně.
K ránu naštěstí déšť ustal a my se probudili do krásného slunného rána. Takže jsme rozložili navlhlé věci po louce a vyčkali až uschnou. Mezitím jsme posnídali čaj a chleba se sýrem. Před snídani ještě stihla Radku vyděsit žába. Po snídani jsme už celkem suché věci naskládali do báglů a vydali jsem se na průzkum nedalekého mlýna. Jelikož jsme to měli na Orion kousek tak jsme ještě chvilku poseděli a vydali se na kemp. Cestou jsme uviděli pěkné stádečko muflonů a super seník. Kolem půl třetí jsme dorazili na kemp a pohodlně se usadili na na lavičkách. Z kempovky jsme zjistili, že tady byla včera nějaká parta. A proto jsme radši zůstali na Orionu,
protože jsem se báli ze na Orlím bude ona parta. První přišel na řadu čaj a kafe. Následovalo vaření fazoli s párkem. Mezi vařením zjistila Radka, že pod její lavičkou sedí žába. No prostě ty žáby přivolává. Takže ji pak celou dobu pozorně sledovala, aby na ní neskočila. Nakonec jsem stejně radši žábu vzal a odnes přes potok. Kde měla klid a mohla si tam poskakovat. Poté jsme se pustili do super fazolí a v klídku pozorovali oheň. Já jsem se ještě vydal jednou pro dřevo a u ohně jsme vydrželi do devíti hodin. V noci nás jen párkrát probudilo děsivé kvičení divokých prasat, když se prohnala pár metrů od kempu.
[NE]
V neděli jsme se probudili opět do krásného dne. Po snídani jsme poklidili kemp a vydali jsem se lesy do Broum. Z původní cesty po asfaltce jsme po pár kilometrech sešli na naučnou stezku lesem a ta nás dovedla až do města. Tam jsme si chtěli dát něco v hospodě, ale byla zavřená. Takže jsem si hodinku počkali na autobus, který nás dovezl do Berouna. I tam jsme měli čas, tak jsme zapadli do nejbližší hospůdky a objednali si smažák. A světe div se, během tak pěti minut byl na stole is limonádou. Nechápali jsme jak to stihli, ale byli jsme radi že je tak rychle. Po dobrém obědě jsme sedli do autobusu a ten nás dovezl doPrahy.
Prostě parádní vandr 🙂
