výlet podél Tiché Orlice (103)
Trochu neobvykle jsem tentokrát vyrazil až v sobotu. A to zatraceně brzo. Sraz byl na hlaváku nahlášen na 7:40. Proto jsem pro jistotu vyrazil v 6:21 a pěkně si s bezdomovcema počkal na nádraží. Postupně přicházeli další lidé a nakonec se nás sešlo něco kolem deseti. Na nádraží se k nám ještě přidala Dana, která cestovala podobným směrem. Vlak se před Chocní zastavil a vydržel čekat snad třicet minut. Nám to vadilo, ale Daně ještě více jelikož jí ujel přípoj do Žamberka. My jsme ještě chvilku postávali na nádraží v Ústí a Ondra nám předváděl jak volat z budky zadarmo 😉 Poté jsme se sebrali a vydali se podél toku Tiché Orlice směrem na Choceň. Někde kolem Klopot jsme zaparkovali v restauraci a dali si oběd. Jinak se nic moc cestou nedělo. Bude to dáno asi tím, že jsem se držel vzadu a fotil. Kousek před Chocní jsme se na chvilku zastavili u pomníku Ámose, kde probíhaly nějaké oslavy. Těsně před městem jsme se s Petrem odpojili a pokračovali po červené. Je pravdou, že se po pár kilometrech vrátila zpět ku městu, ale nám to moc nevadilo. V klidu jsme prošli městem a ztratili značku. Takže jsme pokračovali za sluncem, teda na západ. Ač to nebylo naším cílem dostali jsme se na opačný břeh řeky. A tím jsme byli donuceni jít snad dva kilometry na víc. Vždy když už to vypadalo, že je v dohledu mostek tak se z toho vyklubal jen plácek pro rybáře. Nakonec jsme došli až k vlakové přípojce/snad tam ani vlak už nejezdí/ a po té jsme se dostali až k železničnímu mostu. Kousek od něj jsme slezli zpět na cestu a když jsem viděl co nás čeká tak se mně ani nechtělo jít dál. Uviděl jsem totiž kopec, ale kopec s velkým K. Troufám si tvrdit, že to bylo 45 stupňů. Po značném úsilí jsme se vyškrábali na vrchol a v dálce zahlédli ztracenou červenou značku a po té jsme se vydali dál. Když už jsme se začali přibližovat k vesnice vzali jsme to ze značky doleva a zaparkovali na kraji lesa. Jelikož mně bylo tak nějak divně, zavěsil jsem hamaku a pomalu se uložil ke spánku. A myslím, že kolem osmé jsem už spal. Ráno mně už bylo naštěstí lépe. V neděli jsem vstali něco kolem deváté. Po snídani jsme zabalili věci a vydali se dál. Kousek před Čermnou jsem zaparkovali a přecpali jsme se ostružinami. A tam i zaparkovali na pár piv v hospodě U hřiště. Na nádraží jsme dorazili kolem půl osmé a zjistili, že nám ujel vlak. Tak jsme si lehli na lavičky a čekali na vlak v pul desáté. Ten nás dovezl přes Hradec Králové do Pardubic, kde jsme si počkali na další přípoj dvě hodiny. Do Prahy jsme dorazili v pondělí ráno. Já si hodinku počkal a doma jsem byl v pět. Značně unaven cestou jsem si vzal na pondělí dovolenou 😉