Konečně pátek. Na Roztyly jsem dorazil ač je to divné až druhý. Kolem půl se začali scházet i poslední opozdilci. Skoro jako poslední se ukázal Ondra a vytáhnul nás ven z metra, kde se začalo zuřivě debatovat jak vlastně pojedeme. Nakonec jsem se nějak naskládali do aut a busem jelo jen pár lidí. Já a Radka jsme se nasunuli do auta ke Zbyňkovi, netušíce co nás čeká za strašlivou jízdu. Jelikož byla na dálnici zácpa rozhodl Zbyněk, že pojedeme mimo dálnici. A tím začalo naše bloudění a rallye po okreskách. Samozřejmě jsme dojeli do Zruče až jako poslední a s mírně pošramocenýma žaludkama. A nestihli vlak, kterým se ostatní přesunuli do Vlastějovic. Tak jsme se nasoukali zpět do auta a jelo se dál. Ve Vlastějovicích jsme to po polní cestě stočili k vodě a nakonec zdárně našli zbytek výpravy. Tak třicet minut po našem příjezdu jsme se naskládali do lodí a vyrazili jsme po vodě zpět do Zruče. Voda moc netekla a jezy jsme přetahovali. Takže než jsme se přiblížili ke Zruči už se začalo smrákat a skoro všem byla zima. A to jsme ještě nevěděli jaký nás čeká večerní finiš. Dle plánu jsme měli zahnout do malého potůčku a jím projet kousek proti proudu k parcele kde jsem měli zůstat na noc. No ten kousíček čítal cca 200m a jedním jízkem. Zkusili jsme ho překonat, ale marně. Nakonec se našlo pár dobrovolníků a ti protáhli lodě studeným potokem. Takže jsme na místo noclehu dorazili vážně až za tmy. Chvilku jsme se tam plácali a nakonec zapálili ohníček a u něj chvilku poseděli. Spát jsme šli někdy kolem půl druhé ráno. Klidný spánek rušilo jen děsné chrápáni z jednoho nejmenovaného stanu. V sobotu jsme sice vstali celkem brzo, ale na vodu/potok/ jsme se dostali snad až kolem poledne. Potokem jsme v singlech sjeli zpět do Sázavy. A tam naložili háčky. Je pravda, že někteří potokem lodě spíš sunuli 😉 Cestou do Kácova jsme museli všechny jezy přenášet či přetahovat. Ale i tak se posádce Jirka, Petr povedlo za tu dobu snad třikrát cvaknout. U posledního jezu se většina zastavila na svačinu. Jen dvě posádky se vydali dál /já a Radka, Dana a Vrabčák/ ke Kácovu. U Kácova nás ještě dohonili Zbyněk a Jirka. Vytáhli jsme lodě a vydali se do restaurace na pozdní oběd. Běhen oběda jsme se dohodli, že je blbost dneska pokračovat dál a snažili se to vnutit i Zbyňkovi. Ten byl, ale rozhodnul jet dál. Třicet minut po tom co jsme se pustili do jídla dorazila další část výpravy. A i ti byli rozhodnuti jet dál. Nebrali naše rozhodnutí jako oprávněné. Nakonec se k nám přidal i Jepťák a bylo rozhodnuto. Zůstali jsme v Kácově. Jen co jsme postavili stany začalo pršet a přestalo až v neděli ráno. Zbytek večera a kus rána jsme přečkali v kempové hospodě z unimo buněk. Kde se zpívalo a hrálo do půl druhé. Během večera dorazil ještě Klokan a Bundáš. V neděli jsme opětovně vyrazili skoro kolem poledne. Jako cíl byl proto zvolen Český Šternberk. Počasí se umoudřilo a občas na nás i vykouklo sluníčko. Cesta byla olej jez, olej jez. Až ten třetí měl pořádnou šlajsnu která se dalo sjet. A taky se jela. Nikdo se necvaknul což bylo s podivem. Po zdolání této šlajsny jsme se pomalu plavili k cíli. V Šternberku jsme vyházeli lodě na souš a chvilku na to přijel odvoz lodí. Naházeli jsme lodě na vlek a vydali a vydali se do nedaleké hospody. Někteří šli rovnou na vlak či bus. My opozdilci jsme počkali v hospodě na další vlak u dobrého jídla a piva. Toť vše. ps: Já jsem si posledních pár km pěkně zapádloval, viď háčku 😉 >