vlakem Cheb->Luby. Z městečka Luby jsme to vzali po červené značce směrem k hranicím. Tak jedem kilometr od hranic z ničehož nic červená odbočila do lesa, kam se nedalo s kolama jet. Naštěstí jsme si všimnuli, že asfaltka na po které jsme přijeli, je vlastně cyklotrasa, která pokračuje k hranici. Tak jsme ještě kousek popojeli a po chvilce zapadli do lesa. Tam jsme u staré vodárny našli pěkný plácek a tak jsme tam pro tento den zabivakovali. Nanosili dřevo a kolem deváté jsem už seděli o ohníčku a opékali špekáčky. Spát jsme šli kolem jedenácté.

Ráno jsme uvařili čaj, už na vařiči. Zahladili stopy po našem tábořišti a vrátili se zpět na asfaltku. Hranice jsme překonali celkem v pohodě. Mně jen pohraničník upozornil, že mně pas končí za dva měsíce. Za hranicemi jsme se opětovně napojili na červenou. Moc jsme si ji, ale neužili protože jsme v zápětí zahnuli na zelenou. Z té jsme po cca dvou kilometrech uhnuli na Erlbach. Je až s podiven jak to na druhé straně hranic vypadá. Krásné staré domy a upravené louky. Z Erlbachu jsme se dál vydali opětovně po zelené. Skoro celou cestu jsme jeli přímo po hranici. Všude kolem byla krásná příroda a klid. Kousek za překrásným jezírkem Hint. Flossteich, které mělo naprosto modrou vodu, jsem se napojili na červenou značku, která nás dovedla až do Klingenthalu. Tam jsme zahnuli směr Hraničná a vrátili se zpět do Čech. Naše cesta pokračovala dál do Kraslic. Tam jsme hledali hospodu, kde si dáme oběd. Nakonec jsme skončili v podivné restauraci Severka. Byla jediná co měla venkovní posezení. Když jsme platili, nějaký ožrala tam sebou plácnul na zem a už se nezvednul. Tak jsme radši vzali kola a pokračovali dál. Po silnici jsme se dokodrcali až do Bublavy. A tam nás zastihnul první déšť. Tak jsme zaparkovali v autobusové čekárně a vyčkávali. Když to vypadalo, že to nepřestane. Tak se Radka vydala na průzkum místních penzionů. Nakonec jsme zůstali v penzionu Horská Bouda za 350Kč/noc. Trošku jsme usušili věci a usnuli.

Ráno jsme si dali snídani, která byla v ceně. A vydali se na naši první rozhlednu na Olověném vrchu. Po prozkoumání této rozhledny jsme sjeli po modré značce k silnici která nás dovedla až do Rájeckého údolí. Každému můžu jen doporučit. Nikde ani živáčka, jen naprosto průzračná voda a lesy. Po šesti kilometrech jsme zahnuli doprava a přes nádherná Přebuzská vřesoviště dojeli až do Vysoké pece. Kde jsme chtěli zapakovat v kempu. V místní hospůdce jsem si dali jídlo a palačinky. Během jídla začalo dost hustě pršet. Tak jsme vyčkali až přestane a vydali se dál. Kemp jsme nenašli a tak jsme zaparkovali nedaleko potoka v lesním hájku. Chvilku jsme poseděli u ohníčku, ale začalo pršet tak jsme zalezli do stanu a šli spát.

Ráno jsme poskládali mokré věci na kola a vydali se do Nejdku. Tam jsme zaparkovali kola na nádraží a vydali se na průzkum města. Když jsem ho prozkoumali zašli jsme do restaurace a světe div se byla tam na obědě Radčina kamarádka z Prahy. Chvilku s náma poseděli a vydali se dál. My jsme v klidu dojedli a vydali se pomalu na nádraží. Málem bych zapoměl, ještě před obědem jsme obvolali snad pět penziónů a nakonec našli jeden v Nových Hamrech. Super vlakem jsme se přemístili do Nových Hamrů a vydali se do penzionu. Jen co jsme se trošku zabydleli vydali jsem se na procházku. Cestou jsme vymysleli, že je tady pěkně a že zůstaneme ještě jeden den. Večer jsme to paní správcové nahlásili a nic nenamítala. Bylo rozhodnuto.

Předposlední den jsme se vydali po žluté značce na Tisovský vrch, kde byla další rozhledna. Z ni jsme po žluté pokračovali dál až na zelenou , která nás dovedla na zastávku Nove Hamry zastávka. Odtud jsme se vlakem přemístili až na hranice a to do vesničky Potůčky. Z Potůčků jsme se po žluté vyškrábali až na Blatenský vrh a navštívili další rozhlednu. Z ní jsme červené došli na Vlčí jámy. To je skalní průrva v které je snad pořád sníh. Po prozkoumání této zajímavosti jsme sešli do Horní Blatné a dali si oběd. Vlakem jsme se vrátili zpět do Nových Hamrů a k večeru se ještě podívali na místní kostel a hřbitov.

Poslední den byl ve znamení spěchu. Ráno jsme vstávali v sedm. Rychle jsme do sebe hodili snídani a nasedli na kola. Museli jsme totiž do Nejdku sjet na kolech. Místní ČSD nahlásili výluku:( Čímž nám totálně zkazili den. V Nejdku jsme byli neobvykle brzo. Ke všemu měl ještě vlak zpoždění. Nakonec jsme se do Karlových Varů dostali celkem včas. Bagáž a kola jsme dali do úschovny a vydali se busem do Jáchymova. Když jsme tam dorazili začalo opět poprchávat. Ale i tak jsme se vydali na Klínovec. Jelikož pršelo pořád stejně tak jsme to v půlce cesty otočili a vrátili se zpět do Jáchymova s tím, že si dáme něco k jídlu. Ale ouha. Jáchymov ač lázeňské město, je město na „hovno“. Všude zavřeno a tak jsme ač neradi sedli na autobus a vydali se zpět do Karlových Varů. Chvilku jsme se prošli po městě, k obědu si dali pizzu a lázeňské oplatky. Na vlakové nádraží jsme vyzvednuli bagáž a přesunuli se na autobusové. Nasedli do autobusu a za necelé tři hodiny jsme byli už v Praze.