„Motto: …vy ale musíte mít nervy…
Kolem ctvrtý odpoledne, mel ku mne do práce na dvorek zaparkovat Hobo svuj vuz. Poté uz razeno na Smíchác melo být. Mno ale Hobo se nejak zasek a dorazil az v pul pátý. Rychle se prevlík jak strevlík a mazali sme na tramvaj. Jela hned, i popobehnout bylo nutno. Tesne pred pátou nás vyhodila tramvaj na Výtoni a sup rychle po zeleznicním moste smer nádrazí. Na nádrazí uz cekala Veverka, Grétka, Honza tutu Autícko a Krocan. Tutu koupil hromadnej lístek (dekujeme) a dusil nás ze koupil detskej, na coz sem mu hopsnul a do stíplístkova príchodu jsem znacne vyhrozoval. Zabrali sme ulicku v prvnim vagonu za masinou, spolecne s Jenkýáma. Tesne nez sebou cuk cuknul, sem v dáli, v ulicce, zahlédl udýchanou hlavu. Byl to Drak. Uplne sem zapomenul, ze ho vcera Krocan v Trojický o tom vandru informoval. Cesta utekla utíkave, ve Zdicích sup na kovboják do Jincu. V Jincích zaahojováno bylo s Jenkýama, sli na vojenský, a zaveleno bylo smer Cenkov nálevna. Jiz cestou do nálevny, se ukázalo, jak vynalézavý byl tramp Jára Cimrman, kdyz vynalezl mobil. Volal Havran, ze prej nám veze benzo a kdyz uz ho veze, ze se s náma kus vandrne, ale ze mu to ve Zdicích frnklo a ze de peso a tak at na nej poseckáme v Cenkove. V Cenkove uz posedával s pádlem v ruce Kembridz, teda, co to tárám, Oxford tam byl a cekal na nás. Zalomili sme, zasedli sme, zapili sme, zajedl Drak, zakourili sme a najednou, kde se vzal, Panda, Vorísek a Havran. Toz zábava se zhlucnila i pricinením jeste trech trampu co s nima cukem dojeli. Z Havranem sme spolecne naladili benzo a foukacky zopár rumama a veselo bylo ostosedm. Nekdy kolem po pulnoci asi v jednu? To je fuk. Proste opustili sme hostinec a smer les se vydali. Krocan, Oxford a Panda to zalomili hned nad vsí u rozcestí, Havran a Autícko to zalomili asi o kilák vejs, asi sto metru pod Lonstárem, já na Lonstáru a Hobo, Vorísek, Veverka a Grétka mazali kdoví az kam. Já sem rozhodil v boude spacák, skocil si k potoku pro vodu (to byla zííízen) a zalomil sem to. Asi za hodinu, bez zaklepání, se vodevreli dvere boudy, cemuz nezabránila ani zevnitr zavrená drevená závora a ve dverích stál vozralej, spocenej, udejchanej a podivné zvuky vydávají Drak. Zlatej Pepin, povídám si pro sebe a nez sem to dorek, Drak mi zacal vyprávet, jak dole v Cenkove házel koralky s výcepákem. No, na to ze vcera v Trojický mluvil o svejch nemocnejch jatýrkách a ze muze tak maximálne tri piva, docela dobrej nákup. Kdyz konecne zalehl, delaj jeste asi pul hodiny uáááh, jéééjejeje, brrrrrrrr, uíííáóóóó a pak konecne usnul, címz dovolil milostive usnout i kamarádovi. Vokama sem zamrkal asi v devet dopoledne. Drak statecne vyspával, taxem si sel udelat ranní cajík. Postavil sem na sporák konev a sel dolu k brodu pro Havrana a Honzu tutu Autícka. Jiz meli sbalíno a Honza cosi pod fousy zbrblal o nejakém buldozeru co ho v noci prejel. Po zjistení casu nehody, sem mu vysvetlil, ze to nebyl buldozer, ale Drak co míril na Lonstár. Na Lonstáru sme posnídali, Havran nám jako kulturní vlozku udelal traverzashou s Leosem Maresem, já sem párkrát kopnul do Draka, ze na nej nebudem cekat at vstane a zabalí si a po asi hodce se skutecne podarilo vyrazit. Nejprve sme to sikli na Tríbojs, kde sem cekal objev Hoboa, Voríska, Grétky a Veverky, ale nestalo se tak. To ani nemluvim vo tom, ze Drak nás málem zabloudil a kdyz uz sem to rikal asi po pátý, pochopili kucí, ze se máme vrátit a zahnout tam, jaxem rikal já. Jo abych nezapomenul, hrozne sem se tesil na Hoboa, protoze v pátek, kdyz ukládal auto u nás v práci, soupnul si do báglu zlutou limonádu a já mel sakrazízu. Mno nebyli tam jak uz sem rek, taxme to vzali na Budhil. Na Budhilu sedel jeden kamarád, kterého nase prítomnost trosku zaskocila. Povídal ze maze na Tríbojs, ale ze tam ted jezdej s traktorem a rezou, tak sel snídat semka, kde bude klid a ze se tesil na TICHO a zatím se vobjevíme my. Hlavne tam ale nebyli nasi ztracení kamarádidky. Drak vyndal svácu. Dve konzervy a chleba. Jak zacal jíst, zacal hledat macetu a zjistil, ze jí nemá. Vydal se tedy zpet na Lonestár, kde jí zapomenul. Cekání na Draka sme trávili poruznu. Havran mu jedl konzervu, Honza mu delal caj a já naslouchal kamarádovi, který tuto podivnou shodu okolností nejak nemohl rozdýchat. Drak se vrátil s macetou, Oxfordem, Krocanem a Pandou. Kamarád mezitím vzal draka na Tríbojs. Chvilku sme posedeli, neco pojedli, popili nejakej ten cajík ci kafícko a díky Cimrmanovu vynálezu vedeli kde hledat Veverku, Grétku, Hoboa a Voríska. Havran nás opustil, musel jet do Práglu, neb v nedeli od rána hákoval a já s Drakem a Honzou sup na Hadsn. Nastestí se mi podarilo vcas Draka upozornit, ze i kdyz uz má tornu na hrbu a udelal dva kroky smerem na Hadsn, macetu má stále zaseklou ve spalku za zády. S Oxfordem, Krocanem a Pandou sme se dohodli na srazu na Bleskárne. Strekli sme to pod radarem, kde Drak prohlásil ze prej je tu prd videt, ale výhled je hezkej. Mno a protoze mne kapánek zacala bolet hlava, zbytek cesty na Hadsn sem si pískal tramské everegereny. Na Hadsnu skutecne byli nasi ztracení kamarádkydi, mobil nelhal. Akorát Hobo uz tu limosku vypil. Príjemnou procházkou pres Kuchynku, doplácli sme se odpoledne na Bleskárnu. Akorát Drak se nám cestou nekam ztratil. Na Bleskárne uz byl Oxford, Krocan a Panda a jeste Karel. Kucí rikali, ze prej Draka cestou potkali, ale ze se jim taky ztratil. Mno hlavne ze vedel kde nás má hledat. Oddali sme se vseobecné zábave, tím myslím jako jídlu, pití, zpevu a kostování Karlovi pilotky. Jó, není nad ovoce. Drak dorazil tesne pred setmením a predstavte si, ze to, ze je na Nadeji nejakej kamarád se dvema, DVEMA kamarádkama, nám oznámil az nekdy v jedenáct vecer!!! Za strídavého pocasí, címz myslím, bezvetrí a teplo, zimu a vítr, teplo a dést, zimu a sníh, zimu a vítr a dést a sníh a strídavého hraní Voríska a Oxforda na pádlo a vseobecnéh zpevu dokodrcali sme se cirka pulnoci a nejak tak po ruznu sme to zalomili. Vokama sem zamrkal asi v osm, ohen uz horel, tak proc delat ze spim zejo. Vybehl sem k plamínkum a uklohnil si kafe. Vorísek, ten Vorísek, kterej ve ctyri ráno obchází spící kamarády (spolecne se mnou teda) s kytarou a zpívá dzekuv smích, vykoukl z boudy a rácil nás upozornit, ze nekoliko kamarádu by jeste rádo spalo, jestli jako nemuzem bejt víc potichu. Poslali sme ho do háje a tak vstal i zbytek. Nejak sme to dopoledne projedli a kolem pul jedenáctý sem já a Hobo capli streku na dvanáctku vlak do Osova. Na dvanáctku sel i Krocan, ale protoze se urazil, ze sem mu v pátek v hospode rek, ze jestli neprestane prudit, ze ho preperu, sel sólo. S Hoboem sme v Osove na nádru hodili relax a kolem druhý uz sme byli v práglu. Zajeli sme ku mne do práce pro jeho auto a rozloucili se. Weekend bájecnej, díky vsem a AHOJ!
p.s. Protoze Drak nevzal na vedomí, ze kdyz na Lonstáru nespraví tu závoru co znicil, vsude to na nej reknu, cíním tak.

dodatek:
Kdyz Kuba ve vlaku a frcel domu tak jsme jeste sedeli na Bleskarne. Chvilku na to se zvednul Krocan a vydal se na ten samej vlak. My ostatni jsme poklidili Bleskarnu a vydali se na Zizkov. Kde jsme hodinku posedeli neco pojedli a prezili kopicky od Voriska. Pote jsme se presunuli take do Osova a pokracovali stejnym smerem jako Kuba.

„