vandr Křivoklátsko (166)
[PÁ]
V pátek jsme vlakem vyrazili směr Rakovník a dále do Křivoklátu. Tam jsme na doporučení zaparkovali v hospodě Hotel Sýkora. Tam jsem si dal bramborové knedlíky s cibulkou a pivečko. Odtud jsme se vzdali po červené směrem na Skryje. Asi tak v půlce cesty začalo poprchávat a tak jsme to stočili po cestě dolů. A narazili jsme na hospodu U Rozvědčíka. Jak jsme vlezli pod paraple tak začalo pršet pořádně. Tak jsme si objednali kofolu,pivo a párky s hořčicí. Během této pauzy kolem nás pořád poletovala doga, velká jako prase. Po dojedení a dopití jsme usoudili, že už nebude pršet a vydali jsme se dál směr Skryje. Po cca třech kilometrech Radka odmítla jít dál a tak jsme začali hledat místo na přespání. To jsme po delším hledání našli, ale bylo tam šíleně moc šneků a tak jsme si ustlali na kraji pole. To už se pomalu začalo stmívat, proto jsme roztáhli karimatky a pomalu ulehli ke spánku. Ještě předtím jsme si uvařili čaj a dali si malou večeři. Padla tma a my jsme usnuli.
[SO]
V sobotu jsme vstali celkem brzo, dali jsme si snídani a vyrazili jsme na cestu. Během hodinky jsme už byli na kraji Skryjí, kde jsme vyhledali hospodu ve které jsme si oběd. A to plněné zelné lusky. Bylo jich tolik, že jsem je ani nedojedl. K tomu pivo, které v nás jen zasyčelo.Po tomto vydatném jídle jsme zalehli pod lípu u kostela. Kde jsme skoro hodinku odpočívali.Času bylo dosti, ale i tak jsme se hnuli z místa a po známé cestě jsme došli až k jezírkům. Kde bylo dosti lidí, ale i tak jsme se tam zdrželi skoro hodinu. Odhodili jsme batohy, sundali ponožky a chladili jsme nohy v lehce kalné vodě. Odpočinek jsem si krátil, krmením místních ryb. Které se po kusu žvance vrhali jako piraně. Když nás to tam přestalo bavit, vydali jsme se na kemp. Cestou nás zastihla pořádná průtrž mračen, kterou jsme přečkali pod velkým stromem. Od něj to bylo na Orion už jen necelý kilometr, tak jsme moc nepospíchali. Když jsme dorazili na kemp, tak jsme si oddechli, protože tam nikdo nebyl. Natahali jsme dřevo a po chvilce vzplanul oheň. Během vaření jsme několikrát odběhli pro další dřevo, takže jsme měli po chvilce zásobu na celý večer. K večeři jsme si dali špekáčky na místním grilu a kafe či čaj. Poté jsme meditovali u ohně tak do deseti hodin. Za úplné tmy jsme se přesunuli do značce rozpadající se boudy a usnuli. V noci kolem pobíhala zvěř a myš.
[NE] Radka ráno prohlásila něco jako že to byla noc hrůzy. Mám docela obavu, jestli bouda vydrží do dalšího vandru. Jelikož tam jezdí opravdu málo lidí. Ke snídani jsme si dali speciálně na to dovežené hermelíny. A to na grilu. Prostě super snídaně.Doplnili jsme nějaké to dřevo, poklidili co se dalo a vydali jsme se směr Orlí Hnízdo. Vzali jsme co nejkratší cestou, to znamená skoro azimutem. Místy jsme kvůli terénu museli po silnici, ale po dvou hodinách jsme byli u skal, kde je kemp. Jelikož jsme nevěděl kde přesně je, zvolili jsme výstup do skal hned z kraje. Po pár minutách jsme kemp našli, ale obsazený. Naštěstí se osadníci chystali k odchodu a tak byl kemp po dvou hodinách jen náš. Od kluků jsme vyslechli pár historek o kempu a o divokém praseti Pepovi. Během kterých jsem stačil dokonce udělat fazole s cibulkou, na kterých jsme si pošmáknuli. Když odcházeli, tak mně ještě ukázali kde je studánka. A tak nám ke spokojenému pobytu zde nic nechybělo.Na jejich doporučení jsem si od studánky dotáhl dřevo. Které tam prý nějaká dobrá duše nechala. Jo dobrá duše, myslivci. Když jsem táhl plnou náruč dřeva, tak jsem se hodně rozhlížel, zda není v dohledu myslivec. By mně asi moc nepochválil. K večeru jsme se přesunuli k ohništi a zapálili si oheň. Před setměním jsme se ještě vydali pro vodu. A do jedenácti u ohně vyhlíželi zmíněné prase Pepu. Asi to tušil a ani se neukázal. Proto jsme zalili oheň a šli na kutě.
[PO]
V pondělí jsme vstali celkem brzo, poklidili jsme kemp a vydali se na autobus do nedaleké vesnice. Autobus nás dovezl do města, kde jsme přesedli na vlak a tím jsme dojeli až domů.