Ještě začátkem týdne jsem neměl ani tucha kam a jestli někam pojedu. Všichni kamarádi odpadli a tak jsem rozhodil sítě dál. Nakonec jsem se dohodnul s Termitem, že s nima pojedu na Kukaččí skály. No Holešovice jsem dorazil něco před šestou a pohodlně se uložil na lavičku a vyčkával. Během chvilky se ukázal Termit a Hajátos. Po přepadení bankomatu jsme se přesunuli k autobusové zastávce a vyčkávali příjezdu autobusu. Do autobusu jsme se v pohodě naskládali a vyjeli směr Mělník. Tam jsme byli za chviličku. Na vlakovém nádraží už na nás čekal Frenky. Zakoupili jsme lístky a vyčkávali vlaku. Tak pět minut před odjezdem jsme zjistili, že náš vlak tam už dávno stál a tak jsme se do něj nahrnuli. Jednu stanici před Skramouší skoro všichni vystoupili a tak jsme si mysleli, že máme vagón pro sebe. Byl to omyl, vyhnali nás do druhého s tím, že tento se odpojuje. Nic jsme nenamítali a přesunuli se. Ale co nás tam čekalo se nedá slovy popsat. Vagón smrděl jak chemička. A to nejhorší nás ještě čekalo. Ve Skramouši na nás štíplístek houknou ať si to užijeme. První nádech venku mně málem poslal k zemi. Koncentrace čpavku byla opravdu veliká. Skoro se to nedalo dýchat. Rychle jsme začali klesat do údolíčka a hned zase zpět nahoru. Během chvilky jsme byli v Lobči a zapadli do první hospůdky. Tam jsme při pojídání gulášku, popíjení pivka a hraní na kytaru vydrželi do jedné hodiny. Pak následoval noční přesun na kemp Mariánka. Ten jsme nějak přešli a tak jsme nakonec zabivakovali na kempu Bílá Skála. Málem bych zapoměl. Cestou do Nosálova se k nám přifařilo malé kotě a drželo se nás celu cestu. Snad pětkrát ho málem převálcovalo auto, jednou i proběhlo mezi kolama auta. Před hospodou se od nás oddělilo a šlo svou cestou. Jak pak cestou z hospody trefně poznamenal Frenky „do hospody s kočkou z hospody s opičkou“ 😉 Na kemp jsme dorazili tak něco kolem půl třetí, Fretky a Hajátos zapadli do srubu a Termit a já jsme ulehli pod převis. V sobotu jsme se ze spacáku vyhrabali skoro kolem jedenácté. Dali si něco k jídlu a vydali se ke Kukaččím skalám. Minuli jsme Žďár a Okna. Teď si nějak nevzpomínám kde jsme se zastavili na jídlo. Za Oknama jsme to vzali dál po turistické značce a na nějaké odbočce jsme zahnuli do lesů. A vydali se hledat do skal Sodomku. Po pár výstupech nahoru a dolu jsme v dálce zaslechli halas. Tak jsme se tím směrem vydali a během chvilky jsme byli u Sodomky. Bylo tam sice už dost lidí, ale vešli jsme se. Abych řekl pravdu, moc mně ta společnost nenadchnula. Večer se ani moc nehrálo u ohně. Ještě než se začalo smrákat jsem se vydal do lesa najít místo kde natáhnu hamaku. Po chvilkovém průzkumu jsem ono místo našel a připravil nocležiště. Chvilku jsme ještě poseděli, ale nějak vázla debata a tak jsme se odebrali na lože. V neděli jsme brzo posnídali a vydali se směrem na Bezděz. Teda spíš do hospůdky pod Bezděz. Tam jsme si dali oběd a vyčkávali příjezdu autobusu. Jediný Hajátos se vydal nahoru na hrad a přinesl Frenkymu turistickou placku. No a pak už jen nasednutí do busu a hurá na Doksy. Cestu nám jen trochu znepříjemnila smrtelná bouračka kvůli které jsme měli tak 30 minut zpoždění. Z Doks jsme to už vzali přímo na Prahu.Tam už jen AHOJ