Tak tentokrát měl vybírat lokaci vandru Petr a vybral si místo opravdu blízko jeho bydliště. A to Manětínsko. V pátek jsme s Pavlem nasedli do vlaku a vydali se do Plzně. Pavla napadlo, že by jsme se mohli stavit na pivo. Petr nic nenamítal a tak jsme se z nádraží posunuli do speciální hospody, kde mají kvasnicovou plzeň. Tam jsme si dali tak tři piva a něco k snědku a vydali se zpět na nádraží. Menším nedopatřením jsme jim řekl že vlak jede o tři minuty později, než opravdu jel a tak nám samozřejmě vlak ujel. Svůj podíl na tom měli i oni, jelikož mně pořád zdržovali a chtěli jít do Pamely. Nutno podotknout, že ten vlak co nám ujel byl vlakem posledním. Po mém návrhu, že sednem do prvního vlaku a pojedem prostě pár stanic či se posunem taxíkem jsme se přesunuli k Petrovi do bytovky a tam jsme přečkali do sobotního rána.

V sobotu jsme se vyhrabali dosti brzo a tak jsme stihli vlak těsně po osmé. Během chvilky jsme už byli v Potvorově a tím vlastně začal vandr. Slezli jsme k Odlezelskému jezeru a až u břehu jsme zjistil, že jsme si vybrali špatnou cestu a vrátili se skoro zpět k zastávce. Dál jsme se vydali podél druhého břehu jezera a pokračovali předešlým směrem. Po půl kilometru jsme se napojili na modrou značku, po které jsme se kousek posunuli a nakoukli na Borůvku. Jelikož tam bylo plně obsazeno, tak jsme si dali jen svačinu a vydali jsme se dál, kouknout jak to vypadá na Azimutu. Ač se to zdá nemožné, tak tam taky už někdo byl. Tak jsme si to tam jen nafotili a vydali jsme se dál přes koleje do Strážiště. Tam jsme se na chvilku rozdělili. Pavel to vzal po silnici a já s Petrem jsem to vzali zkratkou polem. Takže jsme Pavla předešli a počkali jsme na něj až u místa kde se turistická značka vrátila ke Střele. Tam jsme v klidu na malém kempu poobědvali. Po odpočinku jsme pokračovali dál na Železný hamr, kde jsme nabrali vodu a posunuli se až na Ranč, kde jsme si dali pivko,  míchaná vajíčka a další různé dobroty. Na noc jsme se přesunuli kousek zpět  na Horův mlýn, kde jsme hodlali strávit noc.

Po probuzení jsme se vydali po modré přesunuli do Žihle, kde jsem zaparkovali nedaleko nádraží a vychutnávali pivko při čekání na vlak.

ps:
málem bych zapomněl, v Rabštejne už se nebrodí. Postavili tam kousek od
brodu nový most. Ale i tak jsme si zabrodil, jen tak ze zvyku…