Tak a je tady pátek. Počasí nám zatraceně přálo a sluníčko svítilo o ostošest. Z práce jsem vypadnul o chvilku dřív abych se zařadil na začátek fronty. Byl to dobrý nápad, jelikož první autobus byl naplněn místenkami a do druhého jsme se dostali jen taktak. Zabrali jsme poslední místa k sezení. Ač se busík se zaplnil až k prasknutí tak se nakonec odlepil a my se vydali do Zakšína. Málem bych zapomněl, že jsme tentokrát jeli jen dva a to já a Radka. Bus se vydal dosti nezvyklou cestou, jelikož byla před Mělníkem uzavírka. Místy bylo pole na kilometry zatopené, ale i tak jsme do Zakšína dorazili celkem na čas. Patnácti minutové zpoždění je v rámci tolerance. Původně jsme si chtěli dát v Zaklíně pivo na cestu, ale jelikož jsem koupil dvě plechovky tak jsme se vydali přímo na kemp. Po mírném šplhání do kopce jsme minuli Gotiku a pokračovali dál. Koukli jsme na studánku a vydali se dál na Pařezák.  Po zjištění, že tam nikdo není jsme rozhodili bágly na palandy a chvilku poseděli. Pak se Radka vydala s kanystrem pro vodu a já na dřevo. Když se vrátila tak jsme zapálili oheň a k večeři si upekli špekáčky. S hořčicí a chlebem to byla super bašta. U ohně jsme vydrželi tak do deseti a pak jsme se přesunuli do srubu. Během chvilky jsme usnuli, ale to jsme netušili co nás čeká. Tipuju, tak kolem jedenácté se ozval strašný štěkot a mně posvítil kužel světla přímo do očí. Po zjištění co se děje a poté co jsem mu řekl, že znám Termita. Zavrčel něco že spím na jeho posteli a rozložil lavičku vedle. Podruhé mně vzbudil štěkot, když šla Radka na záchod. To Besina Raku málem zakousla. Zbytek noci už byl celkem klidný.