Je sobota ráno. Teda spíš brzké ráno, je totiž pět hodin. Nejdřív jsem obstaral freťáky a pak si dal snídani. To už bylo skoro šest a tak jsem vyrazil na nádraží. V sedm jsme už stál na Masaryčce a vyhlížel Pavla. Ale místo Pavla jsem potkal Darču. Ta si ještě odskočila do bankomatu pro peníze. Mezitím se ukázal Pavel a tak jsme si šli koupit lístek. Po úspěšném zakoupení lístku jsme se všichni tři přesunuli na perón a vlezli do vlaku. V Lovosicích jsme měli chvilku čas a tak jsem zaběhnul koupit cibuli, jelikož na Masaryčce byl děsně neochotnej chlap v obchodě a nehodlal mně cibuli prodat před otevřením krámu. Z Lovosic jsme se přesunuli do Blíževedel a odtud jsme to vzali po silnice do Skalky. No a ze Skalky jsme to vzali cestou necestou až k Tisícáku. Cestou jsme potkali Šamana a ten nám řekl, že na Tisícáku už někdo je a že jsou všichni na Krápníku. No všichni je silné slovo. Celkem se sešlo cca 15lidí. Chvilku se sedělo u ohně a pak se dalo dohromady pět družstev po dvou lidech. Jako první jsme museli udělat luk a přestřelit jím danou vzdálenost. A pak jsme skoro čtyři hodiny pobíhali po lese a plnili různé úkoly. Ke konci jsme se spojili s Zoubkem a Zigfrídem. A pomalu dokončili poslední úkol a vyšplhali zpět ke Krápníku. Cestou jsme narazili na Ztracenku. Tak jsme tam chvilku pokoukali a vydali se dál ke Krápníku. Po sečtení bodů vyhrál Davy s Lenkou a já s Pavlem jsme skončili až jako poslední. No dalo se to čekat, jelikož jsme se ploužili a nesplnili pár úkolů. Poté jsme si sedli kolem ohně a hrálo se a zpívalo tak do půlnoci. V neděli jsem vstal kolem půl desáté a byl jsem třetí. Pavel byl samozřejmě už vzhůru. Jen co jsem začal smažit cibulku tak se začali všichni zvedat co že to tam tak voní. Plácnul jsem na cibulku vajíčka a dovařil si snídani. Čtyři vajíčka bylo málo. Takže příště jich sebou potáhnu aspoň osm;) Po snídani jsme ještě poseděli chvilku u ohně a kolem jedné jsme se vydali do Blíževedel. Tam jsme byli dost brzo a tak jsme zaparkovali v hospodě. Kde jsem zůstali tak hodinku a dokonce se i hrálo na kytaru. A jelikož jsme byli rozjetí tak se hrálo i ve vlaku do Lovosic. Asi jsme dost hulákali, jelikož se do našeho vagónu báli další lidé nastupovat. Ale opravdu to stálo za to. Byla taková náplast za sobotní hraní-nehraní u ohně. V Lovosicích jsme se rozloučili s většinou lidí a vydali jsme se zpět ku Praze. No a z Prahy dál ke svým domovům. Toť vše. Ahoj