Odjezd byl jako vždy , když jedu s HN ze Zličína. Chvilku po mně dorazila i Monika. Takže jsme se přesunuli k silnici a čekali na Láďu. Ten se ukázal chvilku po tom. Naskládali jsme se do škodovky a jeli k Láďovi domů. Kde jsme dostali dobré jídlo a to smaženej květák a hranolky. Ale jelikož byli trošku připečené tak jsem si na nich ulomil kus stoličky. Ale jinak bylo jídlo moc dobré. Už když jsme vyráželi z Prahy byla obloha dosti zamračená a to jsme ještě netušili co na nás bude padat. Jen co jsme dojeli k benzínce kde jsme měli sraz s druhým autem začal konec světa. Nejdřív se zatáhlo nebe, pak začalo pršet a foukat vítr. A nakonec padat kroupy v průměru 4-5cm. To už Láďa couval zpět pod střechu benzínky a tam jsem si nějakých dvacet minut počkali než se počasí trošku umoudřilo. Při výjezdu z benzínky jsme projeli hotovým bazénem. No co alespoň se Láďova škodovka umyla zespoda. Do Rumburku jsme jsem dojeli tak akorát na čas. HN si zahráli jednu písničku a už frčeli na pódium. Petr zvládnul během vystoupení přetrhnout strunu, takže trošičku improvizovali. Nakonec poroto vyhlásila jako vítěze Red Vagon. Ale HN pozvali na příští rok na hlavní scénu. Večer se hrálo v malém seskupení v malém stanu do rána. Druhý den jsme vstali až kolem poledne a vydali se na nákup potravin do města. Když jsme se vrátili už se začínalo hrát. A zaposlouchali se do kapel co hráli. Jako poslední hrálo zase „“Bafalo““. Teda spíš pozůstatek Bafala a jeho starých členů, ale i tak hráli dost dobře. A po skončení se zase hrálo až do rána. A to je asi vše.